A přece každého dne byl svět o chlup lepší než včerejšek, i když lidi dělají
psí kusy, aby tomu tak nebylo.

Malí se bojí velikých, ale stojí za úvahu, že velice velcí se skoro vždycky bojí
nepatrných.

Čest je pouhý nápis na náhrobku s erbem, a tím končí můj katechismus.

Překonávat vědomě své sklony k blbnutí a blbostem je nejvlastnějším projevem
lidskosti.

Člověk má dělat to, co umí, co potřebuje ke štěstí.

Smích – tu ozvěnu našeho pláče – to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního
strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom – nedejte bohové – tu sladkou můru
polapili, bylo ba na světě po srandě.

Člověk, který něco píše, aby se ujistil, že je kumštýř, je s odpuštěním trouba.

Člověk je doma tam, kde si pověsí klobouk.

Dětská lež nemusí být vždycky vadou, může být také příznakem fantazie.

Smích není nikdy pro nic a za nic, snad jen u šílených lidí. Normální člověk
musí mít důvod, směje se něčemu.

Dobrý herec je laciný i za velkou gáži, protože lidi na něj ty peníze přinesou.
Ale špatný herec je drahý i za málo.

Osud je vůl, to jste si všim. Ten si dělá věci podle sebe a nebere na nikoho
ohled.

Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.

Bavilo by někoho blbnout, kdyby blbnutí bylo povinné? Nebo nebavilo?

Manželé se v autobuse poznají podle toho, že na sebe nemluví.

Když nejde o sex, nejde o nic.

Je to smutné, ale mládí musí jednou odejít. I když si je člověk zachová v srdci,
žel přírodě, nezachová si je v kolenou.

Fanatismus je určitý nedostatek statečnosti. On je to strach přijímat svět v
jeho složitosti. Fanatismus je cesta k zjednodušení života. Je to útěk před
odpovědností, kterou člověk přijímá tím, že se pořád rozhoduje.

Člověk nemůže nikdy dělat víc, než je mu dovoleno člověčenstvím. Míň může dělat
vždycky. A jak jste si všimli, to s úspěchem probíhá. Ale přemýšlet, a to dá
práci, umí jen část lidstva. Ona část, ona tenoučká vrstva, která válčí s
lidskou hloupostí.

Dobré není jen to, co je nové. Nové je naopak to, co je dobré.

Skoro každý stárnoucí mužský začne psát paměti, ale málokterý je dopíše.

Čas má plné kapsy překvapení.

Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke
štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a
civilizace musí jít ruku v ruce.

… epochy a staletí jsou ony mžiky na jevišti, kdy vlastní ucho se diví, co
vlastní huba povídá…

Někdo má to štěstí, že má schopnost být přítelem.

Sentimentalita je vulgarizace smutku.

Takové manželství, to není nějaká betonová stráda. A právě to je celej ten kumšt
a celej ten vtip, že v manželství, když si dva lidi rozumějí a mají se rádi,
dovedou si vodpustit a můžou se i přát.

Nadbytek neznamená bohatství.

Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat
kdejakej blbec.

Proti blbosti i bohové bojují marně.

Šaty dělají člověka.

Není-li tu ta, kterou mám rád, tak mám rád tu, která tu je.

Televize rozšiřuje nevkus a nemůže jinak, protože musí něco prodat, to je její
pravý účel. Prodává se mnohým a musí se prodat mnoho.

Mládí biologické neosvobozuje od blbosti a hlouposti, stejně jako stáří
nezaručuje moudrost. Jsou blbí dědkové a hloupé děti.

Ženské nemají smysl pro nesmysl.

Ono totiž není šedivých dnů, které bují svou všedností. To jsou jenom unavené
oči, které nechtějí vidět jejich svátečnost.

Jakmile se z mládí začne dělat zásluha, tak je to špatné. Protože každej blbec -
starej – byl taky jednou mladej blbec.

Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.

Nenávidím pohřby. Až na ten svůj, na kterej nebudu muset jít.

Člověk se nají, napije, pak se dívá na televizi, což je možná nebezpečné, vezme
si pyžamo, usne a ráno se neprobudí.

Deset tisíc bych za takovou smrt dal, a že jsem hodně lakomej!

Podařené manželství je div světa.

Člověk má odvahu k ničení, ku tvoření ještě dlouho ne.

Ono je to jako v tý starý cirkusácký anekdotě, jak říkal ředitel klaunovi:
„Klaune, proč ten kůň nezpívá?“ A klaun odpoví: „Není mu dáno.“ A ředitel řekne:
„Tak mu dejte!“ A v tom je celej vtip umění: komu není dáno, tomu se dát nedá.

Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.

Nadšení je nakažlivá věc a člověku je těžko mlčet, když kolem všechno jásá.

Kdo myslí jenom na sebe, ochudí jiné o sebe, ochudí sebe o jiné, zakrní a pak
zahyne…

Pakliže člověk zvítězí nad vlastní blbostí, je vítězem nebo poraženým? V každém
případě je to dobré.

Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!

Člověk, který cestuje s touhou dozvědět se, směřuje přes všechny dálky hlavně k
sobě samému.

Bez lidí dobré vůle by život byl jen nákladné a nebezpečné dobrodružství.

Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který
zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si sednout.

Umění je jako slunce, které se taky nikomu nevtírá. Když zatáhne záclony a
zavřete okenice, tak vám slunce do bytu neleze, jenomže je to vaše chyba, pane,
že chcete žít potmě.

Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!

Když muž nemá rozum, musí být žena vynalézavá. Když žena není vynalézavá, musí
mít muž rozum.

Dobré divadlo začíná dobrým vrátným.

Je zvláštní, že parodovat je snazší, než stvořit parodované.

U nás se vždy platilo více za muziku než za fyziku, a proto tady není žádný
Einstein.

Dokonalost je znamenitá věc, ale má jednu vadu. Věští konec.

O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.

Hloupost se vyfackováním nedá vyléčit.

Chytrost, ne směšnost, musí vyvolávat smích.

Život vždycky stál a stojí a bude stát za to, aby byl dožit. Ono se s ním
popravdě ani nic víc dělat nedá.

Smích a pláč jsou nejcennější majetek živého člověka.

Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.

Já, když mluvím německy, tak si nerozumím.

Kazdeho dne je svet lepsi nez vcerejsek, i kdyz lidi delaji vsechno proto, aby
tomu tak nebylo.

Člověk přišel na svět proto, aby tady byl, pracoval a žil. Jen moudrý se snaží
náš svět postrčit dál, posunout výš. A jen vůl mu v tom brání.

On autor byl vůl a překladatel není, rozumíte, proto to tak je.

Přátelství je součást lidského štěstí.

Mnohdy jsem seděl u stolu pokrytého ubrusem, na kterém včerejší a předvčerejší
omáčky nakreslily mapy neznámých světů, a přemýšlel, proč je tolik vedoucích a
tak málo vědoucích?

Místo šavlí máme dnes tanky a lidi nedají pokoj a nedají pokoj a nedají pokoj.

Vědy je zapotřebí, ale kdyby Newton byl ležel někde jinde a nepadla mu na nos
hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost
zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo
jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal
Hamleta, tak nikdy nebyl. Kdyby velký umělci neudělali svoje dílo, tak jsme byli
o to chudší, protože umění je komunikace.

Kde blb, tam nebezpečno.

Smích chytré lidi léčí. A jen blbce uráží.

Kde je nouze o ženské, tam stoupají chtíče na úkor estetických požadavků.

Kdo ví, je vyhnán z ráje blbosti.

Jestliže neumíš naučíme, jestliže nemůžeš pomůžeme ti, jestliže nechceš
nepotřebujeme tě.

Nic nesnižuje mužovo sebevědomí tolik, jako nejistota co do počtu vlastních
dětí.

Zbabělci jsou nepochybně nebezpečný živel, ale co teprve odvážní blbci?

Humor je boj s lidskou blbostí. V tomto boji nemůžeme nikdy vyhrát. Ale nikdy v
něm nesmíme ustat.

Francouzi nemohou být sprostí, neb nevyslovují H. A taky, že tím o HODNĚ
přijdou.

Ženy nemají smysl pro nesmysl.

Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.

Člověk, který umí nasytit duši, není zlý člověk.

Z mého pohledu je dobrá a prospěšná jen ta emancipace, která zvýší úctu ženy ve
vašich očích, aniž by snížila přitažlivost pro jiné vaše orgány. Ženská, o
kterou nikdo nestojí, přece nemůže mít z emancipace žádnou radost.

Přirozeností člověka je hledání radosti.

Lidská paměť je taky bludiště – moc věcí se tam ztratí.

Kdo víno má a nepije, kdo hrozny má a nejí je, kdo ženu má a nelíbá, kdo zábavě
se vyhýbá, na toho vemte bič a hůl, to není člověk, to je vůl.

Televize není nepřítel, televize se dá vypnout.

Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých,
kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.

Kdo se umí smát sám sobě, má právo smát se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu
připadá.

Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik
lidí kolem, že stojí za to si ji užít.

Až Ti bude úzko otoč se čelem ke slunci. Všechny stíny budeš mít za zády.

Vydařené manželství je div světa. Copak by se dnes mluvilo o Filémonovi a
Baukidě, kdyby to nebyl div světa? Tři tisíce let se vzpomíná na dva neznámé
lidi jen proto, že se jim vydařilo manželství.

Neříkej, že nemůžeš, když nechceš! Přijdou dnové,kdy to bude daleko složitější a
horší: budeš chtít a nebudeš moci. A to důležité nezapomeň,že chlap nesmí být
blbej ve třech případech: za volantem, u stolu a v posteli. Všude jinde se to
snese…

Člověk musí mít vždycky cíl, ale nemusí se vždycky trefit.

Hloupost je největší zlo.

Paměť je výsadou blbých, chytrý nemá čas si pamatovat, chytrý musí vymýšlet..

Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak
má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

Lidské štěstí, to je taková šňůrka, na kterou navlékáme malé korálky, taková
malá štěstí – čím jsou drobnější a čím je jich víc, tím je to jejich štěstí
větší.

Vždycky bylo, je, a já se domnívám, že i bude na světě lidí víc hloupých a
nevzdělaných, než chytrých a vzdělaných, i když chytrost a vzdělanost nejsou na
sobě přímo závislé. Já znám mnoho vzdělaných hlupáků.

Post Footer automatically generated by Add Post Footer Plugin for wordpress.