Citáty – Seneca

Mnohých se musí být, koho se mnozí bojí.

Potají přítele napomínej, ale veřejně chval.

Píle je nejlepší pomocník i pro průměrného ducha.

To, čeho se bojíš, buď není velké, anebo netrvá dlouho.

Král by měl dávat přednost vlasti před svými dětmi.

Smrt je někdy trestem, často darem, pro mnohé dobrodiním.

Život je krátký, umění dlouhé.

Pomoz tomu, kdo nese břemeno, ale rozhodně ne tomu, kdo je položí vedle.

Nestřídmá žravost je překážkou bystrosti ducha.

Nenáviděné vlády se nikdy neudrží dlouho. Kdo se příliš bojí nenávisti, nebude
schopen vládnout; království střeží strach.

O tom, kdo rychle odsuzuje, skoro by se mohlo říci, že rád odsuzuje, a kdo
příliš trestá, že trestá nespravedlivě.

Osud osvobodí mnohé od trestu, ale od strachu nikoho.

Nikomu se nepodařilo narodit beztrestně.

Jsi-li muž, obdivuj se těm, kdo usilují o velké věci, i když podléhají.

Špatně žil každý, kdo neumí dobře zemřít.

Moudrému zřídka vstoupí osud do cesty.

Každý druh trestu nechť je použit jako lék… Jednoho ať léčí stud, druhého
změna místa, třetího bolest, čtvrtého nouze, pátého meč.

Válka má požitek z krve.

Všude tam, kde je člověk, je místo pro dobrý čin.

Činy, které jsou často trestány, často se páchají.

Co nezakazuje zákon, to zakazuje stud.

Být si vědom prohřešku je počátek spásy.

Mnoho jídel způsobuje mnoho chorob.

Nevděčný je ten, kdo vrací dobrodiní bez úroku.

Králem je, kdo se nebojí ničeho, králem je, kdo po ničem netouží.

Pro činného člověka není žádný den dlouhý.

Když bujně dovádí mladík, je to chyba, když stařec, je to šílenství.

Zemřít bez strachu ze smrti – to je záviděníhodná smrt.

Zbraně neznají míru.

Člověk není dobrý, nýbrž v dobrého se utváří, aby se snažil vyrovnat se Bohu,
pamětliv jsa svého původu. Nikdy není nešlechetné, snaží-li se někdo vystoupit
tam, odkud sestoupil.

Krutější je stále se bát smrti než zemřít.

Majetek z nikoho neudělal boháče.

Učiňte mě jednorukým, jednonohým, pakostivým, vytrhejte mi viklavé zuby, však
nechte mi život – a jsem spokojen.

To ať je naše největší předsevzetí: co si myslíme, říkejme, a co říkáme, to si
mysleme; nechť souhlasí řeč se životem.

Prvním uměním králů je umět nenávist snášet.

Abys byl milován, miluj!

Po srázných cestách ke hvězdám.

Člověk je člověku ustavičným nebezpečím.

Jednej s podřízenými tak, jak chceš, aby nadřízený jednal s tebou.

Usilujme o to, abychom ve srovnání s ostatními vedli život lepší, nikoli
protichůdný.

Bohatství moudrému slouží, hloupému vládne.

Nic nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.

Miluj rozum! Láska k němu Tě vyzbrojí proti nejtvrdším útokům.

Zločin musí být zakryt zločinem.

Dlouhá je cesta poučováním, krátká a účiná na příkladech.

Co bylo těžké snášet, na to se příjemně vzpomíná.

Co bývaly hříchy, jsou dnes dobré mravy.

Loď nemá nikdy kotvit na jednom laně.

Nikdy nepovažujte za šťastného toho, kdo je závislý na vnějších okolnostech.

Říká se, že máme tolik nepřátel, kolik máme otroků. Nepřátele si z nich děláme
sami, když zapomeneme, že to jsou lidé, a zacházíme s nimi jako s tažnými
zvířaty.

Život je jako divadelní kus. Nezáleží na tom, jak byl dlouhý, ale jak dobře byl
zahrán.

Léčení nic tak neškodí, jako častá změna léků.

Kdo rozhodl spor bez vyslechnutí druhé strany, nebyl spravedlivý, i kdyby
rozhodl spravedlivě.

Kdo chce uniknout svým starostem nepotřebuje jinou zemi, ale jinou osobnost.

Pozdní je šetrnost, když je člověk na dně.

Nadměrné jídlo překáží bystrosti ducha.

Neštěstí je příležitost pro statečnost.

Naděje je poslední útěchou v neštěstí.

Zákon má být stručný, aby si jej nezkušení lidé snáze zapamatovali.

Čím prudší je bouře, tím kratší má trvání.

Mnoho lidí učilo druhé podvádět tím, že se báli podvodu, a podezírajíce jiné,
dali jim právo hřešit.

Nevidíme, co je možné, protože fantazírujeme o nedosažitelném.

Hanebné vítězství je vítězství nad svými.

Kohout nejvíce zmůže na svém smetišti.

Velmi krátký a nepokojný je život těch, kteří zapomínají na minulost, nedbají
přítomnosti a bojí se budoucnosti.

Láska přemáhá i bohy.

Mezi dvěma lidmi budiž při dobrodiních tento zákon: Jeden by ihned zapomněl, co
dal, a druhý, aby nikdy nezapomněl, že něco dostal.

V okamžiku největšího štěstí je žádoucí zemřít.

Mezi jinými nevýhodami smrtelné povahy je i ta slepota mysli, že nejenom jsme
nuceni dopouštět se omylů, ale svoje chyby i milujeme.

Skvělé je být chválen člověkem, jenž je také chválen.

Náš čas je tak omezený, tak prchavý, tak nás unáší. Jaký prospěch máš z toho,
když ho větší část promarníš?

Lenošení bez vzdělání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.

Je horší než válka – z války mít strach.

Nejkrásnější ženská vlastnost je – mlčení.

Nikdo se nerodí moudrým.

Všechno lidské je krátkodobé a prchavé a nezaujímá žádnou část nekonečného času.

Pláč uleví ve strastech.

Ctnost mi umožnila cestu ke hvězdám i k samotným nebešťanům.

Skutečně žít, znamená rázně jednat.

Pokud žijeme, učme se, jak žít.

Špatné příklady se obrací proti těm, kteří je dávají.

Nic na světě nám nepatří, jenom čas.

Nejsilnější je ten, kdo sám sebe má v moci.

Co má se dělat, je chvalné, co se může, to ne.

Chudobný člověk se směje bezstarostněji a častěji než bohatý.

Není možno milovat a být moudrým.

Stud, který zemře, se už neumí vrátit.

Nemocné štěstí dává zdravé rady.

Je dobré nikoli pouze žít, nýbrž dobře žít.

Často se zločiny vracejí k svému původci.

Sláva je cosi klamného, přelétavého, je méně stálá než vánek.

Nechť se shodují slova se skutky.

Chceš-li být milován, tedy miluj.

Co je horší než stařec, který začíná žít.

Pokud žijeme, učme se žít.

Špatný voják, který svého učitele následuje s nářkem.

Jestliže soudíš, zkoumej, jestliže vládneš, rozkazuj.

Chudobě chybí mnoho, lakotě všechno.

Potřebujeme celý život, abychom se naučili žít, a přesto, že se nám to může zdát
divné, potřebujeme celý život, abychom se naučili umřít.

Kdyby mi nabízeli moudrost s tou podmínkou, že ji budu držet v tajnosti a nikomu
se o ní nezmíním, odmítnu ji.

Dlouhodobý styk s věcmi dobrými i špatnými probouzí k nim náklonnost.

Největší zlo je odejít z počtu živých dříve, než jsi umřel.

Nikdo nemůže dosáhnout klidného života, kdo příliš přemítá o jeho prodloužení.

Nikdo není tak slabý, aby nemohl škodit.

Zločin spáchal ten, komu prospěl.

U žádného člověka nepřicházejí dobré úmysly před špatnými.

Způsob života budiž střední cestou mezi mravy vzornými a obecně vžitými.

Je nemužné dát se na útěk před sudbou.

Věř mi, skutečná radost je vážná věc.

Lehký je šal, když můžeš radám naslouchat.

Nejohavnější je ztráta času způsobená nedbalostí.

Cokoliv se přihodí řádnému muži, to ponese s vyrovnanou myslí; bude si vědom, že
to přišlo z božského ustanovení, podle něhož se vše řídí.

Chybou je, když věříš každému, ale chybou je i to, když nevěříš nikomu.

Zlato se poznává v ohni, v neštěstí stateční lidé.

Velké štěstí je velké otroctví.

Nikomu se nelíbí vlastní, kdo se ohlíží po cizím.

Lehký je žal, když může radám naslouchat.

Záleží na tom, jak dobře žiješ, ne jak dlouho.

Kdo už se narodil, tomu zbývá zemřít.

Šťastný není ten, kdo se druhým zdá, šťastný je ten, kdo se sám pokládá za
šťastného.

Život je dost dlouhý, když víš jak ho prožít.

Nic neprospívá tak jako žít v ústraní, málo mluvit s lidmi a mnoho sám se sebou.

Svolného osud vede, vzpurného vleče.

Mnoho jídel způsobuje mnoho nemocí.

Píle je největší pomocí i prostřednímu nadání.

Ponoříš-li se do studií, nepoznáš omrzelost životem, nebudeš si přát, aby už
byla noc, protože ti je světlo denní protivné, sám sobě nebudeš na obtíž a
ostatním lidem nebudeš překážet.

Žádný velký duch není bez trošky bláznovství.

Hladový nepohrdne ničím.

Ctnost často polyká slzy.

Smysl života spočívá ve vytvoření Božího království na zemi, neboli v tom, že
vyměníme sobecký, závistivý, násilnický a nerozumný život za život lásky,
bratrství, svobody a rozumu.

Nejdřív starcům slábne paměť.

Zlomyslnost sama vypíjí největší část svého jedu.

Do stáří jsem se staral o to, abych dobře žil, ve stáří o to, abych dobře umřel.

Ten, kdo udělal dobrý skutek má mlčet. Mluvit má ten, v jehož prospěch byl
udělán.

Čím jasněji oheň hoří, tím rychleji uhasíná.

Veškerý soulad tohoto světa sestává z nesouladných věcí.

Nahromaděné peníze vládnou, nebo slouží.

Žaludek neposlouchá příkazy.

Život měříme skutky a ne časem.

Mlčení se jeví jako přiznání.

Co osud nedal, nemůže ani vzít.

S životem je to jako se hrou. Nezáleží na tom, jak je dlouhá, nýbrž na tom, jak
se hraje.

Luza je nejhorší vykladač pravdy.

Co je většího či statečnějšího než čelit zlému osudu?

Lenivý duch se spokojí s tím, co vynalezli jiní.

I když mnoho přečteš, zvol si jednu věc, kterou toho dne promyslíš.

Dokud žijeme, učme se, jak žít.

Žít blaženě a žít ve shodě s přirozeností, to je totéž.

Nevěřte, že se člověk může může stát šťastným neštěstím jiných.

Je podlé něco říkat a něco jiného si myslet – ale oč je horší něco napsat a něco
jiné si myslet.

Chudý není ten, kdo má málo, ale ten, kdo chce víc.

Kdo je přítel, miluje, ale kdo miluje, nemusí být přítelem. Přátelství je
vždycky prospěšné, zatímco láska často zraňuje.

Čas, který uplynul je náš, a nic není na bezpečnějším místě než to, co bylo.

Způsob řeči je obrazem ducha.

Narážejí na sebe jen ti, kdo kráčí touž cestou.

Nepotřebovat štěstí – to je vaše štěstí.

Dokud žijeme, musíme se umění života učit.

Vážná onemocnění se léčí odvážnými prostředky.

Je těžké zbavit se vad, které s námi vyrostly.

Chceš-li být milován, miluj.

Čas odhalí pravdu.

Milujem ty, kteří nás odmítají a odmítáme ty, kteří nás milují.

Není lehká cesta k hvězdám ze země – k vznešeným cílům.

Charakter se dá poznat právě v nejmenších věcech.

Vládnout sám sobě je největším vladařským uměním.

Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít.

Moudrý je v bezpečí a nemůže se jej dotknout ani bezpráví, ani pohana.

Nectnost se k nám plíží pod jménem ctnost.

Žádná veliká bouřka netrvá dlouho.

Neštěstí zdrtí jen toho, kdo se dal oklamat štěstím.

Kdo nežije pro někoho, ani pro sebe nežije.

Člověk je zrozen k vzájemné pomoci.

Nejlepší lék na hněv je prodlení.

Rychlost času je nekonečná a je ještě zjevnější pro ty, kteří se ohlížejí zpět.

Stařec je zřídkakdy šťastný.

Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými.

Co je krásnějšího, než být své ženě tak drahý, že se staneš drahým i sám sobě.

Všichni se ptáme, zda je bohat, ale nikdo, zda je dobrý.

To, co nemůžeš napravit, je lépe snášet.

Dobru sluší prostota a jasnost.

Doufej ve spravedlnost, ale buď připraven i na bezpráví.

Nešťastný je člověk strachující se o budoucnost.

Peníze ještě nikoho neudělaly šťastným.

Nikdo se moudrým nerodí, nýbrž stává se jím.

Žít je to poslední, nač má zaneprázdněný člověk čas, a není nic těžšího, než
vědět, jak žít. Odborníků v jiných oborech je všude plno, některé z těchto nauk,
jak se zdá, si osvojili úplní chlapci tak dobře, že by v nich mohli dávat i
hodiny: žít se však musíš učit po celý život.

Rovné právo není to, kterého všichni užívají, nýbrž to, které bylo stanoveno pro
všechny.

Bojácný je nevolníkem.

Jakmile ze srdce vypustíš strach před smrtí, neodváží se do něho vstoupit žádný
strach vůbec.

Nikdo nemiluje vlast proto, že je velká, ale proto, že je jeho.

Nejlepší prostředek jak ovládat lidi je držet je za jejich vášně.

Útrapy konejší klid.

Co nemůže vyléčit rozum, často vyléčí čas.

Zlaté mzdy nečiní žádného koně lepším.

Žít znamená bojovat.

Životu umění slouží, moudrost vládne.

Žádné skrblení nezasluhuje úcty, kromě toho, které se týká času.

Mladý člověk, který nikdy neplakal, je divoch.

Hanebné je jinak mluvit a jinak myslit; ale oč hanebnější je jinak psát a jinak
myslit.

Nedopřávej sluchu pochlebníkům. Přirozeným znakem lichotek je, že se líbí, i kdy
jsou odmítány, a tak dlouho se před nimi zavíráme, až je nakonec přijmeme.

Slepá je odvaha, když za vůdce chce náhodu.

Mluvme, jak smýšlíme, a mysleme si co říkáme: ať se slova shodují s životem.

Do neštěstí vás přivádí nikoliv věci, které nevíte, nýbrž věci, které víte
jistě, ale které nejsou pravda.

Jednej tak, abys byl šťastný, ne abys ses šťastným jen zdál.

Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život.

Veselá bída je pěkná věc.

Veškeré umění je napodobováním přírody.

Příroda nám přikazuje lidem prospívat; kdekoliv je člověk, tam je i příležitost
pro dobrý skutek.

Hloupost je lenost ducha a lenost hloupost těla.

Světlo se špatně snáší se špatným svědomím.

Kdo lituje, že chyboval, je téměř nevinný.

Dlouhý styk se zlem stejně jako s dobrem vede k tomu, že v něm člověk nalezne
zalíbení.

Je třeba, abys byl spravedlivý zadarmo a aby pro tebe žádná odměna za
spravedlnost nebyla větší, než že jsi spravedlivý.

Úspěch dá leckdy čest i těžkým zločinům.

Škodlivé je všude to, co je přílišné.

Bát se námahy není vlastností muže.

Většina lidí se uboze potácí mezi strachem před smrtí a životními útrapami,
nechtějí žít a nedovedou zemřít.

Nic není tak proměnlivé, nic tak nestálé jako ženský rozmar.

Všechny neřesti, které se dějí veřejně, jsou méně závažné.

I z prostého domu vychází často i velký muž.

Umět promluvit není o nic větší ctnost než umět přestat.

Nesmíme klást život příliš vysoko, ale nesmíme ho zařadit mezi nepatrné
záležitosti.

Velmi krátký a velmi ubohý je život těch, kteří si s velkou námahou opatřují to,
co potom s námahou ještě větší udržují.

Používej radši uší než jazyka.

Kdo vstoupí do našeho domu, ať se spíše obdivuje nám než našemu zařízení.

Vidíš-li, že se někdo mýlí, nehněvej se naň. Pomni, že není možné mýlit se
schválně.

Život rychle ustrne v tupé nečinnosti, vzdáme-li se při první překážce.

Špatnostem se lze naučit i bez učitele.

Sloužit sám sobě je největší otroctví.

Jen pomníky ducha jsou nesmrtelné.

Jednou z podmínek uzdravení je chuť uzdravit se.

Dobrý je jenom ten, kdo je i moudrý.

Hněv je krátké šílenství.

Trvalé neštěstí má tu jedinou výhodu, že ty, které stále sužuje, nakonec zocelí.

Často stařec vysokého věku nemá žádný jiný důkaz toho, že žil dlouho, než že
zemřel.

Je na omylu, kdo se domnívá, že vládce je bezpečný tam, kde není nic bezpečné
před vládcem.

Lidský duch je od přírody vzpurný, dere se vysoko a na opačnou stranu a jde spíš
za někým dobrovolně, než by se nechal vést.

Všem lidem prospívá dopřát čas od času duši uvolnění. Odpočinek obnovuje totiž
životní sílu a veselá nálada prázdnin rozežene každý smutek.

Člověku je někdy lehčí umřít za své zásady než podle nich žít.

Život je jako hra: nezáleží na tom, jak dlouho trvalo představení, ale na tom,
jak dobře bylo zahráno.

Je stejně hanebné utíkat před smrtí jako utíkat se ke smrti.

Hlad naučil lidi vymýšlet nové pokrmy.

Mnoho pravd není pro vladaře o nic méně ostudných než mnoho pohřbů pro lékaře.

O mnohé věci se nepokusíme nikoli proto, že jsou obtížné, ale obtížné jsou
proto, že se o ně nepokusíme.

Dlouhá je cesta poučování, krátká a účinná na příkladech.

Nic se moudrosti tolik neprotiví, jako přespřílišná vtipnost.

Abys byl milován, miluj!

Nejvíce se těší z bohatství ten, kdo po něm nejméně zatouží.

Statečnost míří ke hvězdám, strach ke smrti.

Nestejní se rodíme, ale stejní umíráme.

Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý. Pokud žiješ podle mínění
lidí, nikdy nebudeš bohatý.

Žena buď miluje nebo nenávidí; u ní třetí možnost není.

Žalovat na osud můžeme hodně dlouho, změnit jej však nemůžeme. Stojí tvrdý jako
kámen a je neúprosný. Nikdo jím nepohne ani prudkým slovem, ani pláčem, ani
důvodem.

Být bez vlasti je nesnesitelné.

Lichotný nepřítel se ke mně staví, jako by byl mým přítelem.

Vždyť štěstí, není-li mírněno, samo se zadusí.

Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme.

O všem uvažuj s přítelem, ale nejprve uvažuj o něm samém.

Nikdo neumírá příliš brzy, protože neměl žít déle, než žil.

Co je smrt? Konec nebo přechod?

Učit se pro život a ne pro školu.

Osud nám nemůže vzít nic z toho, co by nám dříve nedal.

Nikdo není smutný sám pro sebe.

Přátelství hledá rovné, nebo rovnými činí.

Stojí za to nebát se smrti, protože pak se neumíš bát ničeho.

Celý život je trestem.

Je krásné zemřít vlastní smrtí.

Měli bychom žíti tak, jako bychom byli lidem na očích. Měli bychom mysliti tak,
jako by sebeskrytější koutky duše naší byly přístupny zraku okolí.

Hledejte potěšení v dětech, dopřejte dětem, aby se mohly potěšit s vámi, a bez
odkladů užívejte každou radost.

Učit se pro život, ne pro školu.

Čas zahladí bolest.

Rodiče chválí své děti; tím podvědomě chválí sebe.

Není nic hanebnějšího než to, že stařec dokazuje svou dlouhověkost pouze počtem
let.

Životem vládne štěstěna, ne moudrost. – Vitam regit fortuna, non sapiente.

Osud se silných bojí, ale zbabělé drtí.

Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha.

Protože není jisté, na kterém místě tě čeká smrt, čekej ji všude.

Drobné starosti hovoří, velké ztrácejí řeč.

Padne-li veliký muž, je i po pádu veliký.

Necítit své neštěstí není lidské a neumět je snášet není mužné.

Kdo se chlubí svým původem, vychloubá se vlastně cizím peřím.

Nikdo neváhá snášet osud společný všem.

Hlad vyjde levně, draho vybíravost.

Kdo žije láskou, ten již nežije v sobě, nýbrž v tom, co miluje.

Jedinou úctou hodnou Boha je poctivý život.

Společnost knih lze volit lépe, než společnost lidskou. Tím spíše se mezi
knihami vybírej přátele pro celý život.

Výřečnost je ozdobou ducha – Oratio cultus animi est.

Přestaneš se bát, přestaneš-li doufat.

Vláda založená na nespravedlnosti nemá nikdy dlouhé trvání.

Ani malé děti, ani chlapci, ani pomatení se nebojí smrti. Je proto velká hanba
pro člověka, jestliže mu rozum neposkytne stejný klid, k němuž vede nedostatek
rozumu. .. Nepovažoval bys za nejhloupějšího ze všech člověka, který by plakal,
že nežil před tisíci lety? Stejně hloupý je ten, kdo pláče, že za tisíc let
nebude žít. Obojí ten čas nám nepatří. Nebudeš, jako jsi nebyl. Co pláčeš?
Půjdeš tam, kam jde všechno.

Non schoale sed vitae discimus – Neučíme se pro školu, ale pro život.

Hanebné vítězství je nad vlastními lidmi.

Největší část života uniká těm, kdo dělají špatně, veliká část těm, kdo nedělají
nic, celý život těm, kdo dělají, co dělat neumějí.

Čím delší zřídí sloupořadí, čím výše vyženou věže, čím šíře roztáhnou dějiny,
čím hlouběji vykopají jeskyně jako letní obydlí, čím mohutnější sloupy podepřou
stropy jídelen, tím více bude toho, co jim zakryje oblohu.

Být chudák uprostřed bohatství, to je ten nejhorší druh nouze.

Dobrý soudce zavrženíhodné věci odsuzuje, ale nechová k nim nenávist.

Je třeba se i učit, i v praxi upevňovat to, co ses naučil.

Není pravda, že máme málo času, pravdou ale je, že ho hodně promarníme.

Osud může odejmout bohatství, nikoliv však odvahu.

Ze štěstí všech se raduj, neštěstím buď dojat.

Drž se pravidla: nezoufej v neštěstí, nevěř štěstí a měj vždy na mysli všemožný
rozmar osudu.

Žena buď miluje nebo nenávidí. Třetí možnost nezná.

Nezajímej se o množství, ale o kvalitu přátel.

Štěstí přátele získává, neštěstí prověřuje.

Nic v nás nevzbudí takovou úctu jako člověk statečně snášející neštěstí.

Nelidskou rozkoší je těšiti se z cizího neštěstí.

Největší moc má ten, kdo má sám sebe ve své moci.

Chyba je věřit všemu, chyby je nevěřit ničemu.

V každém dobrém člověku sídlí bůh, i když nevíme jaký.

Není málo času, který máme, ale mnoho času, který nevyužijeme.

Osud se odvážných bojí, drtí zbabělce.

Řeč pravdy je prostá.

Nejmocnější je ten člověk, který ovládl sám sebe.

Lidé jasněji vidí do cizích záležitostí.

Zdupán je davem, kdo padl.

Příteli řekni o všech svých myšlenkách a všech svých starostech. Věř jeho
věrnosti: tak docílíš, že ti bude věrný.

Osud často narazí na nás jako my na něj.

Zaslouží si být klamán, kdo dávaje pomýšlel na zisk.

Lidé v sobě většinou nesou cítění králů. Chtějí, aby proti druhým mohli všechno,
ale druzí proti nim nic.

Nepříjemnosti, které ho potkají, nebude dobře snášet ten, komu nebylo nikdy nic
odepřeno, komu starostlivá matka vždy utřela slzy, o kterého se vždy staral
vychovatel.

Je nesprávné nepodat uklouznuvším ruku: to je společná zásada lidského rodu.

Neštěstí je příležitostí pro statečnost.

Nikdo nemůže vládnout, pokud neovládá sám sebe.

Vadou těla se duše nezohaví, ale krásou duše se zdobí i tělo.

Použijte častěji uší než jazyka.

Ustavičně se bát smrti je krutější než zemřít.

Diogénes měl jediného otroka a ten mu utekl. Když mu ukazovali, kde je, soudil,
že nestojí za námahu přivést ho zpátky. Prohlásil: “Byla by to hanba, kdyby
Manes mohl žít bez Diogéna, a Diogénes bez Mana ne.”

Co je horší než stařec, jenž začíná žít.

Tak jako báseň i život se hodnotí ne podle délky, ale podle obsahu.

Průměrnost je nesmrtelná, podlost věčná.

Vzpomínky na prožitou rozkoš jsou delší a věrnější než přítomnost.

Špatně žijí ti, kteří stále žít začínají.

Když lidé vyučují, sami se učí.

Přízeň osudu přátele získává, nepřízeň spolehlivě prověří.

Hlas lidu je posvátný.

Co je ohavnějšího než stařec, jenž pošetile žije?

Celý lidský život není nic jiného než cesta k smrti.

Především se nauč mít radost. Pravá radost je tím nejdůležitějším v životě.

Na mnohé věci se neodvažujeme ne proto, že by byly těžké, ale proto, že se na ně
neodvažujeme.

Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již
nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým
narozením.

Užitečnější je znát několik moudrých pravidel, jež by mohla tobě vždy posloužit,
než nastudovati mnoho neužitečných věcí.

Všichni toužíme po štěstí. Ale když se vydáme na cestu, klopýtáme ve tmě.
Riskujeme, že si spleteme směr, nebo, že dokonce půjdeme na opačnou stranu. Ba
co víc, pokud po chybné cestě postupujeme dále, můžeme se svému cíli ještě více
vzdálit. Čím více se tedy snažíme štěstí nalézt, tím obtížněji k němu dospíváme.

Chceš-li žít, žij, nechceš-li, vrať se tam, odkud jsi přišel.

Je nejisté, kde tě čeká smrt, a tak ji očekávej všude.

Pravé přátelství nerozloučí ani naděje, ani strach, ani starost o vlastní
prospěch. Přátelství umírá s člověkem a člověk umírá za přátelství.

Tím, že učíme jiné, učíme sebe.

Chyba je, když věříš každému, ale chyba je i to, když nevěříš nikomu.

Lidé neumírají, ale vraždí se nevhodným způsobem života.

Pro život, ne pro školu se učíme.

Čas je půjčka, kterou nemůže vrátit ani vděčný dlužník.

I po špatné sklizni je třeba zasít.

Čas léčí rány, které nemůže vyléčit rozum.

O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se
o ně nepokoušíme.

Velká láska si někdy dovoluje i taková přání, která se příčí zdravému rozumu.

I po špatné sklizni je třeba sít.

Cizí vady máme před očima, vlastní za zády.

Ze země ke hvězdám nevede vyšlapaná cesta.

Co nezmůže rozum, často vyléčí čas.

Je známkou slabého ducha neumět snést bohatství.

Jsme moudřejší v neštěstí, kdežto štěstí nás připravuje o zdravý rozum.

Nikdo není tak starý, aby nemohl beze studu doufat ještě v jeden den.

I samotnému císaři, který může všechno, není právě proto mnohé dovoleno.

Celý lidský život je jen cesta ke smrti.

Žádný moudrý člověk netrestá proto, že se stala chyba, nýbrž aby se neopakovala.

V soukromí přítele kárej, veřejně chval.

Dlouho uvažuj, než někoho učiníš přítelem. Pak-li se pro někoho rozhodneš,
přijmi jej celým srdcem. Mluv s ním otevřeně jako sám se sebou.

Opilost není nic než dobrovolné šílenství.

Žádný dům není tak malý, aby nepojal mnoho přátel.

Žít z donucení není nutné.

Zvířata, jejichž kopyta ztvrdla na drsné půdě, mohou jít po jakékoli cestě.

Nejsilnější je ten, kdo má moc nad sebou.

Největší moc je moc nad sebou samým.

Nejlepší cesta, jak vychovat muže k věrnosti, je dát mu jasně najevo, že se v
jeho věrnost věří. Jakmile muž cítí, že je podezírán z nevěry, domnívá se, že má
k nevěře právo.

Nikdo není takovým miláčkem štěstěny, aby nepotřeboval přítele.

Pravda je přístupná všem, ještě nikdo ji neuchvátil jen pro sebe.

Když je moře klidné, může být kormidelníkem kdokoliv.

Nevyhnutelné přijímej s klidnou myslí.

Stát se dobrým člověkem je umění.

Opilost není nic jiného než dobrovolné šílenství.

Nejkrásnější vlastností ženy je mlčení.

Nic není nesnesitelnějšího než hlupák, který má štěstí.

Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.

Mýliti se je lidské.

Život měříme činy ne časem.

Odmítáme ty co nás milují, a milujeme ty co nás odmítají.

Co je platné přeplout moře a střídat města! Chceš-li uniknout tomu, co tě trápí,
musíš být ne jinde, ale jiný!

Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu
dáme.

Někdy i žít je statečným činem.

Život je jako divadelní hra: nezáleží na tom, jak dlouhé představení bylo, ale
jak dobře se zahrálo.

Štěstí a pravda kráčejí bok po boku. Proto nelze nazývat šťastným toho, kdo se
nachází mimo pravdu.

Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jendáme tak jako bychom ho měli nekonečně
mnoho.

Bohatství je pro moudrého sluhou, pro hloupého pánem.

Zatímco ztrácíme svůj čas váháním a odkládáním, život utíká.

Jak dlouho žiji, to nezávisí na mně. Ale jestli skutečně žiji, to na mně závisí.

Všichni rádi stárnem, když je nám osmnáct.

V životě, stejně jako v komedii, nezáleží na délce, ale na dobrém provedení.