Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.
Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zacelit tak velkou ránu.
I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává.
Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.
Hodně síly k překonání toho jediného, co nemůžeme nikdy změnit. Upřímnou soustrast.
Drahá …, slova nemohou vyjádřit smutek nad ztrátou Tvé dcerky, který s Tebou cítím v této době.
Nosit ji budeš ve svém srdci do konce života.
Buď prosím statečná a silná ve chvíli, kdy její duši dáš sbohem.
Myslím na Tebe a modlím se, abys ten žal unesla. Upřímnou soustrast
Bylo-li na světě zásluhou blízkého člověka trochu víc lásky a dobroty,
trochu víc světla a pravdy měl jeho život smysl a zůstává navždy zapsán v našich srdcích. Upřímnou soustrast!
Hodně síly k překonání toho jediného, co v životě nemůžeme změnit. Přijměte naší upřímnou soustrast.
Pro tichou chvíli, kdy duši blízké dáváme sbohem, přejeme Vám odvahu a sílu.
Všechno má začátky, všechno má konce, kreslené pohádky, pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí a je nám líto, že vše je už na konci. Upřímnou soustrast.
Života jiskra v dáli teď uhasíná,
však její teplé světlo nám v myslích
a srdcích bude tepat a doutnat dál a jednou,
byť byl by to sebemenší plamínek,
rozžehne se a teplem svým nás opět zahřeje.
Slova nemohou vyjádřit smutek, který s Tebou cítím v této době.
Čas ubíhá a nevrací, co vzal. Jen láska, úcta a vzpomínky v srdcích zůstávají.
Cítíme s Vámi v těchto těžkých chvílích.
Dny plynou jak tiché řeky proud, jen bolest v srdci trvá a nedá zapomenout.
Dopracovaly pilné ruce, utichlo navždy předobré srdce. Očima se už nepodíváš, teď klidným spánkem odpočíváš. Utichlo srdce, zůstal jen žal, ten, kdo Tě miloval, vzpomíná dál.
Jen svíci hořící a hezkou kytici Ti na hrob můžeme dát, chvíli postát a s láskou na Tebe vzpomínat.
Kdo žije v srdcích svých milých, není mrtev, je jen vzdálen. Upřímnou soustrast.
Když zemře maminka, i slunce zajde, v duši se rozhostí zvláštní chlad. Těžko pak ve světě ještě se najde, kdo by jak maminka uměl mít rád.
Možná již byl čas odejít,
snad to tak v osudu bylo psáno,
zbyly jen sny,jež mohly se ještě snít,
v půjčovně času však měli již vyprodáno.
Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu. I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává.
Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.
Odešel člověk, na kterého jste se mohli spolehnout a jen čas může zocelit tak velkou ránu. I když tělo je mrtvé, obraz ve vašich duších zůstává. Přejem Vám, abyste překonali brzy pro Vás tak velkou životní ztrátu.
Odešel, jak si to osud přál,
v našich srdcích a vzpomínkách zůstává dál.
Roky plynou, jak tiché řeky proud,
jen bolest nedá zapomenout.
Přijměte upřímnou soustrast ve Vašem hlubokém zármutku.
Pro tichou chvíli,
kdy duši blízké dáváme sbohem,
přejeme Vám odvahu a sílu.
Těžko se s ním loučilo,
těžké je bez něj žít,
láska však smrtí nekončí,
v srdci ho stále budeme mít.
To, že se rána zahojí, je jen zdání, v srdci bolest zůstává a vzpomínání. Upřímnou soustrast.
Usínám, nechám si jen o tobě zdát,
vzpomínám, jak učil si mě smát,
já žila šťastně celý ten čas,
teď jenom truchlím pro jednoho z Vás.
Odešels nechhals mě tu,
jak unesu tu samotu?
nemůžu přece sama být
a dál bez Tebe snít!
Jenže Ty už se nevrátíš,
už můj smutek nevyléčíč,
já pláču stále dál,
opustil mě můj jediný král.
Odešel, jen vzpomínky zbyly mi,
snad je mu dobře,
i když ne na Zemi.
zeshora s anděli dívá se na mě,
ale proč pořád tak skromně?
Vždyť Tys´vyplnil celý můj život radostí,
nepoznat Tebe, jsem hromádka neštěstí!
Jenže teď tu nejsi,
a já volám : kde jsi?
Spíš…
A už nikdy se neprobudíš…
Slova nemohou vyjádřit smutek, který s Tebou cítím v této době.
Života jiskra v dáli teď uhasíná, však její teplé světlo nám v myslích a srdcích bude tepat a doutnat dál a jednou, byť byl by to sebemenší plamínek, rozžehne se a teplem svým nás opět zahřeje.
Všechno má začátky, všechno má konce,
kreslené pohádky, pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí
a je nám líto, že vše je už na konci.
Upřímnou soustrast.
Všechno má začátky, všechno má konce,
kreslené pohádky, pohřební zvonce.
Mezi tím život pomalu plynoucí
a je nám líto, že vše je už na konci.
Upřímnou soustrast.
Ať je ti zem lehká, tvé publikum miluje tvé verše,
stále ještě ti tleská, kdybys byl ještě mezi námi,
tvé básně by byly stále žehnány,
škoda, že už nikdy nesložíš nová dílka, snad dobře ti je v roli andílka.
Post Footer automatically generated by Add Post Footer Plugin for wordpress.
